Emoční dysregulace – co to je a jak ji zvládnout

When working with emoční dysregulace, jedná se o neschopnost adekvátně řídit a vyjádřit své pocity, což vede k častým výkyvům nálady, impulsivnímu chování a stresovým reakcím. Also known as emocionální nestabilita, it často koexistuje s úzkostí, depresí nebo ADHD. Emoční dysregulace zahrnuje selhání v regulaci emocí a vyžaduje cílené zásahy. Jedním z hlavních prostředků je psychoterapie, systematický proces, který pomáhá klientovi rozpoznat vzorce myšlení a chování a naučit se zdravější strategie. Terapie poskytuje strukturu, kterou tělo i mysl potřebují k obnovení rovnováhy. Dalším klíčovým faktorem je interocepce, schopnost vnímat vnitřní tělesné signály jako hlad, žízeň nebo únavu, protože zlepšené tělesné uvědomování často zklidňuje emoční bouře. Emoční dysregulace a impulzivita jsou úzce propojené – čím méně člověk dokáže regulovat své pocity, tím častěji reaguje impulzivně.

Terapeutické cesty ke stabilnějším emocím

Existuje řada přístupů, které se v praxi často doplňují. Kognitivně‑behaviorální terapie (CBT) učí rozpoznávat myšlenkové pasti a nahrazovat je realističtějšími interpretacemi. Compassion‑focused terapie (CFT) pak rozvíjí soucit k sobě, čímž snižuje pocit hanby a sebehodnocení, které často vedou k výbuchům emocí. Systémová rodinná terapie pomáhá odhalit, jak rodinné vzorce posilují nebo oslabují emoční regulaci, a nabízí nástroje k jejich změně. impulsivita, tendence k rychlým jednáním bez dostatečného přemýšlení je často symptomem emoční dysregulace, a proto se v terapii zaměřuje na techniky jako stop‑think‑act nebo dechová cvičení. V případě ADHD, kde impulsivita a emoční výkyvy patří k běžným doprovodným jevům, se kombinuje kognitivně‑behaviorální přístup s tréninkem exekutivních funkcí. Všechny tyto metody vyžadují aktivní zapojení klienta a pravidelný trénink, což je základní předpoklad úspěchu.

Prakticky to znamená, že pokud se u vás objevují časté výbuchy hněvu, úzkostné záchvaty nebo neschopnost zvládnout stres, můžete začít sledovat své tělesné signály (interocepci) a zaznamenávat okamžiky, kdy se objeví impulzivní reakce. Následně s terapeutem zhodnotíte, jaké myšlenkové vzorce tyto situace spouštějí, a vyzkoušíte konkrétní techniku – třeba tři dechy před reakcí nebo krátké sepsání alternativní interpretace. V naší kolekci níže najdete články, které podrobně rozebírají jednotlivé přístupy, ukazují, jak začlenit interocepci do každodenního života, a nabízejí tipy pro práci s impulzivitou a ADHD. Ponořte se do nich a zjistěte, jak můžete získat lepší kontrolu nad svými emocemi.