Anonymní terapie není sci-fi. V České republice ji už tisíce lidí používá, když se bojí, že by je někdo poznal, když půjdou k psychologovi. Nejde o nějaký tajný systém - je to legální, fungující a v posledních letech rychle rostoucí možnost, jak dostat pomoc, aniž byste museli říct, kdo jste. A ano, můžete si vybrat, kolik za to zaplatíte - od nuly až po tisíc korun za sezení.

Anonymní terapie je možná - a funguje

Největší strach, který lidem brání jít k psychologovi, není cena. Je to strach, že je to někdo zjistí. Kollega z práce. Soused. Rodina. Nebo někdo, kdo by mohl přijít na to, že máte problémy s úzkostí, depresí nebo vztahy. Anonymní terapie to řeší jednoduše: neříkáte své jméno. Nezadáváte adresu. Nezobrazujete obličej. Většina platform používá pseudonym - třeba „Marek_2025“ - a všechny komunikace jsou šifrované. Některé systémy, jako například Terap.io, vůbec neukládají vaši IP adresu. Záznamy sezení se automaticky vymažou po 24 hodinách.

Je to bezpečné? Ano, pokud používáte důvěryhodnou platformu. Většina z nich, jako Mojra.cz nebo Nepanikař.eu, využívá technologie, které splňují evropské standardy ochrany dat. Všechno probíhá přes webový prohlížeč - nemusíte si stahovat žádnou aplikaci. Stačí počítač, tablet nebo telefon s kamerou a mikrofonem a rychlostí internetu alespoň 5 Mbps. Registrace trvá méně než 15 minut. Většina lidí se s ní vypořádá za půl hodiny.

Kolik stojí anonymní terapie?

Cena se liší podle toho, koho si vyberete a jakou platformu použijete. Neexistuje jedna pevná sazba. Zde je přehled podle aktuálních dat z roku 2025:

• Nepanikař.eu: 850 Kč za 50 minut - pevná cena, žádné předplatné.
• Mojra.cz: 690 Kč až 1 200 Kč za sezení - cena závisí na zkušenostech psychologa. Méně zkušení stojí méně, specialisté na trauma nebo úzkost stojí více.
• Terap.io: 750 Kč za sezení - flexibilní tarify, často s slevami pro první sezení.

Pro některé je to drahé. Ale existují i zdarma možnosti. Linka první psychické pomoci 116 123 (pro dospělé) a Linka bezpečí 116 111 (pro děti a studenty do 26 let) poskytují anonymní pomoc 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Neplatíte nic. Nezadáváte žádné údaje. Stačí zavolat. Další možnost je Terapeutická linka Sluchátko - nabízí tři zdarma sezení po 50 minutách. Jen si dejte pozor: hovory se účtují podle vašeho operátora, a každý hovor nesmí trvat déle než 15 minut.

Co je výhodou - a co ne?

Anonymní terapie má jasné výhody. Podle průzkumů z Mojra.cz a Inspirante.cz:

• 78 % lidí si vybírá anonymitu, protože se bojí, že by je poznali v práci nebo v okolí.
• 63 % cítí, že udrží svou profesionální reputaci - nechce se jim, aby se o jejich duševním zdraví dozvěděli kolegové.
• 82 % klientů hodnotí diskrétnost jako „výbornou“.

Ale není to všechno zlaté. Je zde i několik výzv:

• 41 % lidí považuje absence vizuálního kontaktu za překážku - nevidíte výraz obličeje, tělo, gesta. To může ztěžovat hloubku vztahu.
• 57 % klientů říká, že bez obličeje je těžší důvěřovat terapeutovi.
• 15 % nižší úspěšnost u lidí s komplexními traumaty - podle Terap.io.
• Není to nouzová služba. Pokud budete mít nápad na sebevraždu nebo ohrožení života, terapeut vás nemůže identifikovat, nezavolat policii ani záchrannou službu. To je velké omezení.

Doc. Jiří Raboch z 1. LF UK to říká přímo: „Anonymita chrání klienta, ale omezuje terapeutovu schopnost pomoci v krizi.“

Kdo to používá - a proč?

Nejčastější uživatelé anonymní terapie v ČR jsou ženy ve věku 25-44 let. Zhruba 68 % je žen, 74 % má vysokoškolské vzdělání. Hlavní důvody, proč se obrací na anonymní pomoc:

• Pracovní stres - 48 %
• Vztahové problémy - 32 %
• Lehká forma úzkosti - 29 %

Podle České psychologické společnosti 63 % lidí volí anonymní terapii proto, že nemají blízko žádného kvalifikovaného terapeuta ve svém městě. 57 % říká, že se bojí stigma - že by je někdo považoval za „blázna“ nebo „slabého“.

Na Redditu uživatel „Anxietysurvivor“ napsal: „Po šesti měsících anonymní terapie jsem překonal sociální fobii. Kdybych musel říct své jméno, nikdy bych nezačal.“

Ale jiná žena na Facebooku sdílí: „Když jsem měla krizi, terapeut nemohl zavolat pomoc. To je nebezpečné.“

Je to bezpečné? A kdo to poskytuje?

Zde je problém. V ČR není psychoterapie jasně upravená zákonem. To znamená, že kdokoli se může označit za „psychologa“ a nabízet služby - i bez akreditace. Podle Evropské asociace pro psychoterapii (EAP) bylo v roce 2023 až 37 % anonymních terapeutů v ČR bez oficiálního vzdělání.

To není bezpečné. Někteří lidé se dostanou do rukou lidí, kteří nevědí, jak s traumatem pracovat. Nebo jim radí špatné věci. Proto je důležité volit platformy, které kontrolovaně vybírají terapeuty. Mojra.cz, Terap.io a Nepanikař.eu mají přísný výběr - terapeuti musí mít vysokoškolské vzdělání, praxi a akreditaci. To neplatí pro všechny menší poskytovatele.

Ministerstvo zdravotnictví v srpnu 2023 oznámilo pilotní projekt anonymní terapie pro zdravotnický personál v 12 nemocnicích. A v prosinci 2023 měl být předložen návrh nového zákona o psychoterapii - který by měl stanovit minimální standardy pro všechny formy terapie, včetně anonymní.

Co vás čeká při prvním sezení?

Když se rozhodnete zkusit anonymní terapii, nečeká vás nic složitého. Zaregistrujete se na platformě - zadáte jen e-mail, věk a přibližný důvod, proč hledáte pomoc. Vyberete si terapeuta z seznamu - často s krátkým popisem jeho specializace. Zvolíte čas. V den sezení se připojíte přes prohlížeč. Kamera můžete mít vypnutou. Hlasový hovor stačí. Terapeut vás vidí, vy ho ne. Mluvíte. On vás poslouchá. Nepředpokládá, že zná vaše jméno. A vy nemusíte mít strach, že to někdo zjistí.

První sezení je často jen o tom, jestli se vám terapeut líbí. Jestli se cítíte s ním v klidu. Pokud ne, můžete vždy změnit terapeuta - nebo platformu. Většina služeb umožňuje zrušit sezení bez poplatku, pokud to uděláte 24 hodin předem.

Je to pro vás?

Anonymní terapie není pro každého. Není to náhrada za intenzivní terapii, pokud máte těžkou depresi, PTSD nebo návykové chování. V těchto případech je lepší hledat terapeuta, kterého můžete osobně navštívit - nebo alespoň získat jeho kontaktní údaje pro případ nouze.

Ale pokud:

• se bojíte, že vás poznají, když půjdete k psychologovi,
• žijete v regionu, kde není dost terapeutů,
• máte lehkou úzkost, stres nebo vztahové problémy,
• a chcete začít, ale nemáte odvahu říct „jsem tady“ -

anonymní terapie je vaše cesta. Nejde o únik. Je to začátek. A pro mnoho lidí je to jediný způsob, jak vůbec překročit práh.

Stanislav Kratochvíl, klinický psycholog s 60 lety praxe, to řekl jednoduše: „Pro mnoho klientů je anonymita jediná možnost, jak vůbec začít terapii. V našich studiích 68 % lidí, kteří by jinak nepožádali o pomoc, uvedli anonymitu jako rozhodující faktor.“