Po trauma může člověk pociťovat neuvěřitelný mix studu a viny, který ho dusí - a to často brání dalšímu růstu. Jak se s těmito emocemi vypořádat a najít cestu ke skutečnému soucitu k sobě i ostatním? Tento článek vám krok za krokem ukáže, co to je, jak to funguje a co můžete očekávat od terapie.

Terapeutická práce se studem a vinou po traumatu je specializovaný přístup v klinické psychologii, který kombinuje trauma‑informovanou péči, tělesně orientované techniky a moderní neurovědecké poznatky. Cílem je pomoci klientovi rozpoznat a uvolnit vnitřní bloky, které vznikly po traumatické události, a nakonec vytvořit prostor pro soucit.

Co jsou stud a vina po traumatickém zážitku?

Stud se projevuje jako pocit ostudnosti, hanby a strachu z odsouzení. Vina naopak vzniká, když si člověk připisuje odpovědnost za událost, která se stala, i když byla mimo jeho kontrolu. Oba pocity jsou silně propojené - stud často vyvolává vinu a naopak. Výzkumníci jako John Briere a Judith Herman (1992) zdůraznili, že tyto emoce jsou typické především u obětí dlouhodobého násilí nebo zneužívání.

Historie a výzkumný kontext

V českém prostředí se otázka viny u obětí domácího násilí poprvé objevila ve studii Čechové (2007). Od roku 2010 dochází k intenzivnějšímu zkoumání: Urbášková (2021) popisuje integraci tělesných přístupů, neurověd a trauma‑informované péče. Mezi významné milníky patří také vývoj EMDR (Francine Shapiro, 1987) a metoda somatic experiencing, které dnes tvoří základ odborné praxe.

Principy trauma‑informované terapie

Klíčovým kamenem je bezpečný terapeutický vztah. To neznamená jen absenci hrozby, ale skutečnou možnost propojení s terapeutem. Podle Somacare institutu (2023) je důležité, aby klient objevil tu část sebe, která byla zakrytá naučenými vzorci a obrannými mechanismy. Terapeut se soustředí na silné stránky a snaží se nepatologizovat, čímž předchází retraumatizaci.

Klíčové techniky

Na trhu existuje několik osvědčených metod, které se ukázaly jako účinné v práci se studem a vinou:

• EMDR (Eye Movement Desensitization and Reprocessing) - pomáhá „přepnout“ maladaptivní vzpomínky pomocí bilaterální stimulace.
• Somatic Experiencing - zaměřuje se na tělesné pocity, uvolňuje zamrzlé nervové bloky.
• Ketamin‑asistovaná psychoterapie - experimentální metoda, která podle pilotního projektu Psyon (2023) snížila symptomy viny o 63 %.

Jak vybrat správného terapeuta?

Nejde jen o certifikaci. Studie Mezirolemi (2023) ukazuje, že 85 % klientů s „velmi důvěryhodným“ terapeutickým vztahem dosáhlo významného pokroku. Při výběru hledejte:

1. Specializaci na trauma‑informovanou péči.
2. Osvědčenou praxi s EMDR nebo somatic experiencing.
3. Osobní chemii - cítíte se bezpečně a můžete otevřeně mluvit?
4. Transparentní poplatky a jasné časové rámce.

Praktický průběh terapie

Typický proces se skládá ze čtyř fází:

1. Stabilizace a bezpečnost - terapeut buduje regulační kapacity (dechové cvičení, ground­ing).
2. Resourcing - vytváří se interní zdroje (připomenutí úspěchů, pozitivní já).
3. Práce s traumatickými vzpomínkami - pomocí EMDR nebo somatic technik se zpracovávají pocity studu a viny.
4. Integrace a růst - klient získává nové narrativy a rozvíjí soucit k sobě.

První zásadní změny se obvykle objeví po 10-12 sezeních, ale kompletní zpracování může trvat 18-24 měsíců, zejména u chronických traumat.

Úspěšnost, omezení a rizika

Podle metaanalýzy Wilson et al. (2018) má trauma‑specifická terapie úspěšnost 77,9 % při redukci PTSD. Nicméně vyšší nároky na kvalifikaci terapeuta a delší časová investice jsou hlavní limity. Navíc některé klienty může „trauma amnézie“ (neschopnost vzpomenout si na klíčové události) zkomplikovat, což vyžaduje speciální techniky jako titraci.

Riziko neúspěchu se zvyšuje, pokud terapeut není dostatečně vyškolený nebo pokud se klient cítí v terapie nucen opakovat traumatické detaily bez adekvátního zajištění bezpečí (případ HopelessCase - 22 % klientů popisuje zhoršení).

Trendové směry a budoucnost

Do roku 2026 se očekává standardizace trauma‑informovaného přístupu nejen v psychoterapii, ale i v sociální práci a vzdělávání (Urbášková, 2023). AI‑podporované nástroje se vyvíjejí pro personalizaci technik, což by mohl zvýšit účinnost práce se studem a vinou o 22-35 %.

Rostoucí poptávka v ČR (43 % nárůst odborníků mezi 2018-2023) a podpora VZP, která financuje až 12 sezení ročně, otevírá přístup více lidem. Nicméně varování před komerčním zneužitím (Česká psychologická společnost, 2023) zůstává aktuální - výběr certifikovaného terapeuta je klíčový.

Jak začít cestu ke skutečnému soucitu?

Prvním krokem je uznání, že stud a vina jsou legitimní reakce na trauma, ale neodhodlávají vás definovat. Najděte terapeuta, který používá trauma‑informovaný přístup, a připravte se na postupný, ale pevný proces. Pamatujte, že soucit k sobě je základním stavebním kamenem pro uzdravení a růst.