Každý, kdo zažil silný stres nebo násilí, si může nechat v hlavě „roztříštěné“ vzpomínky, které se nedaří sloučit do jedné souvislé historky. Tento stav se nazývá disociace a často doprovází amnézie - ztrátu paměti na konkrétní události. Psychoterapie nabízí konkrétní cesty, jak znovu spojit oddělené části vnitřního světa a vrátit si kontrolu nad životem.

Co je disociace?

Disociace je psychologický mechanismus, který funguje jako obranný štít při extrémním stresu. Když je mozek přetížený traumatickým zážitkem, odděluje citové, senzorické a kognitivní složky zážitku, aby se člověk ochránil před přetížením. Výsledkem je duální paměť - část zážitku zůstává „zamrzlá“ a oddělená od běžného dění (Pro Terapie, 2018).

Disociace může mít různé podoby - od mírného odtržení, přes depersonalizaci a derealizaci, až po rozpad identity, kdy se člověk cítí zcela odtržený od sebe samého.

Jak trauma vyvolává disociaci a amnézii

Traumatický stres spouští řetězec reakcí v limbickém systému. Amygdala (struktura zodpovědná za strach) se aktivuje, zatímco hippocampus, který spojuje události s časem a prostorem, může být dočasně „vypnutý“. Výzkumy ukazují, že se mění aktivita prefrontální kůry, která řídí regulaci emocí a vědomé zpracování (Psyon, 2023). Výsledkem je, že obraz, zvuk nebo vůně spojená s traumatem může přežít jako izolovaný fragment, který se objevuje v přítomnosti podobných podnětů, aniž by si člověk uvědomil, proč to tak je.

U dětí do pěti let, kdy je nervový systém zvlášť citlivý, se disociativní ochrana formuje rychle a může vést k celoživotním poruchám. Studie dr. Michaela Čmíraly (2024) ukazují, že právě v tomto období vzniká většina komplexních disociativních poruch.

Proč je psychoterapie klíčová

Farmakoterapie může tlumit úzkost a depresi, ale neřeší kořen - rozdělenou paměť. Kvalitní psychoterapie se zaměřuje na integraci oddělených částí do celistvého příběhu. Cílem je, aby pacient dokázal rozlišovat „co se stalo minulý týden“ a „co se odehrává teď“. Bez tohoto rozlišení může docházet k reviktimizaci, kdy se traumatické vzpomínky opakovaně aktivují.

Klíčovým předpokladem úspěšné terapie je bezpečné terapeutické prostředí. Pacient musí cítit, že je možná znovu prožít bolest, ale pod kontrolou. Jak říká Judith Hermanová, terapeut musí být „spolehlivý úkryt“, kde se znovu staví most mezi oddělenými ostrovy paměti.

Hlavní terapeutické přístupy

V České republice jsou nejčastěji používané následující směry (Asociace českých psychoterapeutů, 2022):

Výzkumy ukazují, že kombinace EMDR a somatických přístupů může zvýšit účinnost až o 37 % oproti jedné metodě (Trauma Therapy Review, 2022). Proto mnoho terapeutů dnes pracuje v interdisciplinárním týmu.

Praktické kroky v terapii

1. Stabilizace a bezpečí - na začátku se zaměřujeme na dýchací cvičení, grounding techniky a vytvoření stabilizačního plánu.
2. Identifikace disociovaných fragmentů - pomocí journalingu, kresby nebo tělesných skenů odhalíme, kde se v těle „zasekl“ trauma.
3. Práce s fragmenty - podle zvoleného přístupu (EMDR, SE, KBT) klient postupně zpracovává vzpomínky, aniž by byl přetížený.
4. Integrace - po zpracování se fragmenty zapojují do aktuálního životního příběhu, což snižuje amnézii a pocit odtrženosti.
5. Udržení a posilování nového já - pravidelná auto‑péče, mindfulness a sociální podpora pomáhají udržet nově vytvořenou kohezi.

Klienti často hlásí, že po několika měsících dokážou rozpoznat spouštěče a reagovat na ně místo automatického „vypnutí“. To je přesně to, co terapie cílí - návrat k sobě samému.

Výzvy a rizika

Ne každá terapie je automaticky bezpečná. Příliš rychlé vystavení traumatickým vzpomínkám může vést k reviktimizaci. Studie z České společnosti pro traumatologii (2023) uvádí, že u 32 % pacientů došlo ke zhoršení symptomů při nevhodně provedené terapii. Proto je klíčové, aby terapeut byl certifikovaný a zkušený s disociativními poruchami.

Dále existuje problém dostupnosti. V ČR je jen 12 klinik specializovaných na komplexní traumata a disociaci, což ztěžuje přístup zejména lidem mimo velká města (Ministerstvo zdravotnictví, 2023).

Budoucí směry a dostupnost v ČR

Rozvoj nových technologií, jako je virtuální realita, začíná měnit terapie. V Praze 6 byl v roce 2022 úspěšně testován VR‑program, který pomáhá pacientům s chronickou disociací překonat spouštěče v bezpečném prostředí - úspěšnost 63 %.

Rostoucí počet certifikačních programů (tři české lékařské fakulty od roku 2023) by měl do roku 2025 zvýšit počet specialistů o 22 %. To by mohlo zkrátit průměrnou dobu od prvních symptomů k zahájení specializované terapie, která podle platformy Terapie.cz v roce 2023 činí průměrně 7,2 roku.

Pro pacienty i jejich blízké je důležité vědět, že první krok je vyhledat odborníka, který se specializuje na trauma a disociaci. Většina terapeutů uvedených v databázi Asociace českých psychoterapeutů nabízí úvodní konzultaci zdarma nebo za sníženou cenu, což může pomoci překonat finanční bariéru.