Když se v rodině objeví psychická krize, nejde jen o to, kdo je nemocný. Celá rodina se ocitne v bouři. Někdo přestává mluvit, jiný se nechává jíst, třetí neví, kdo má co dělat. V takovém okamžiku není čas na hledání informací nebo volání na neznámé linky. Je potřeba mít jasný plán - ne jen slova, ale konkrétní kroky, které každý ví, že musí udělat. To je krizový plán pro rodiny.
Co je krizový plán pro rodiny a proč ho vůbec potřebujete?
Krizový plán pro rodiny není žádná teoretická kniha. Je to jednoduchý dokument, který říká: když se objeví přesně tyto příznaky, kdo co udělá a koho zavoláte. Neříká to „když je někdo smutný“. Říká to: „když dcera nevstane z postele tři dny, nejí a mluví o tom, že nemá smysl žít, potom otec zavolá psychiatra, matka zůstane s ní doma a syn zavolá Linku bezpečí“.
Tento plán vznikl v Česku jako součást státní strategie od roku 2016. Dnes jej používá 15 000-20 000 rodin a je standardní součástí péče ve všech psychiatrických odděleních. Proč? Protože funguje. Podle dat z Psychiatrické kliniky 1. LF UK snižuje krizový plán počet neplánovaných hospitalizací u lidí s bipolární poruchou o 35-40 %. Rodiny, které ho používají, říkají, že jejich stres klesl o 50-78 %. A to není náhoda.
Co musí krizový plán obsahovat - a co ne
Nejčastější chyba? Obecné výrazy. „Má špatnou náladu.“ „Je nervózní.“ „Nechce mluvit.“ To všechno je jako říct: „Když je auto zlomené, zavolejte mechanika.“ Neříkáte, co je zlomené, kdo to opraví a kdy.
Pravý plán obsahuje tři klíčové části:
- Specifické příznaky krize - konkrétní, pozorovatelné chování. Například: „Nemluví 3 dny, nejí, nevstává z postele, mluví o sebevraždě.“ Ne „je smutný“. Ne „je jiný“. Musí to být něco, co vidíte, slyšíte, můžete změřit.
- Kontakty s časy - nejen telefon, ale kdy volat. Psychiatr MUDr. Novák: 777 123 456 - volat pouze v pracovní dny mezi 8-16 hod. Linka bezpečí: 116 111 - volat 24/7. Soudní lékař: 158 - pouze v případě nebezpečí života. Není to jen seznam, je to návod, kdo kdy přijde.
- Rozdělení rolí - každý člen rodiny má jasnou úlohu. Otec: kontaktuje lékaře. Matka: hlídá bezpečnost. Dcera: komunikuje s bratrem. Syn: zavolá Linku bezpečí, pokud se situace zhorší. Když všichni vědí, co mají dělat, není to chaos. Je to tým.
A ještě jedna věc: kódový název. Například „Slunečník“. Když někdo řekne „Dnes je Slunečník“, všichni vědí: „To je ten okamžik. Musíme reagovat.“ To zkracuje komunikaci, snižuje napětí a předchází nepochopení.
Jak vytvořit krizový plán - krok za krokem
Vytvořit plán neznamená sedět celý den a psát. Stačí tři schůzky, každá 1-2 hodiny. Všechny členové rodiny musí být přítomni - i ti, kteří jsou mladší. Je to rodinná věc, ne jen lékařská.
- Schůzka 1: Co je krize? - Zapište přesně, co se děje, když se krize začne. Používejte „pokud… potom“: „Pokud otec nevstane z postele 2 dny a říká, že je všechno zbytečné, potom matka zavolá psychiatra a syn zavolá Linku bezpečí.“ Nezapomeňte na fyzické příznaky: „Nespí 4 dny“, „Přestal se koupat“, „Zakládá věci, které nechává doma.“
- Schůzka 2: Kdo a kdy? - Seznamte se s kontakty. Nejen číslo, ale i kdy je možné volat. Psychiatrie je otevřená jen v pracovních dnech. Linka bezpečí je 24/7. Pokud máte svého terapeuta, zjistěte, zda má záložní kontakt. Zapište to všechno - na papír, do mobilu, do tiskové verze. Většina rodin zapomene, že psychiatr neodpovídá v sobotu.
- Schůzka 3: Kdo co dělá a jak to nazveme? - Rozdělte úkoly. Každý musí mít jednu věc, kterou dělá. A vyberte kódový název. Ne „krize“, ale „Slunečník“, „Měsíc“, „Příliv“. Něco, co je klidné, nebojácné. Když se někdo řekne „Dnes je Měsíc“, nikdo se nezalekne. Všichni vědí: „Je čas.“
Průměrně to trvá 4-6 hodin. Nejde o to, aby to bylo dokonalé. Jde o to, aby to bylo první krok. Dokonalost přijde později.
Co se stane, když plán nebudete aktualizovat?
Největší chyba? Vytvořit plán a zapomenout na něj. Krize se nemění jen tak. Léky se mění. Osobnost se mění. Vztahy se mění. Plán, který jste psali před rokem, už nemusí fungovat.
Podle Institutu pro reformu psychiatrie je průměrná doba účinnosti neaktualizovaného plánu jen 6-8 měsíců. Po každé krizi - i když byla malá - musíte plán přezkoušet. Zkuste si položit otázky:
- Které příznaky jsme přehlédli?
- Kdo se ztratil v roli?
- Kdo se bál volat?
- Byl kontakt správný?
Některé rodiny aktualizují plán jen jednou za rok. To nestačí. Doporučuje se minimálně jednou za 6 měsíců. A po každé krizi - hned. Většina rodin to neudělá. A to je důvod, proč 60 % rodin neumí rozlišit mezi běžnými obtížemi a skutečnou krizí. Plán se stává neúčinným, když ho neupravujete.
Co když plán nefunguje?
Někdy se stane, že plán zklame. Někdo nezavolal. Někdo se ztratil. Někdo se rozesmál, když bylo potřeba plakat. To není selhání. To je signál, že plán potřebuje přepracování.
Nejčastější důvod selhání? Příliš obecné příznaky. „Nemluví.“ „Je zlostný.“ „Nechce jít ven.“ To neříká nic. Když jste v krizi, nevíte, jestli je to „nemluví“ nebo „nemluví tři dny“. A to je rozdíl mezi tím, abyste zavolali lékaře, nebo abyste počkali.
Držte se pravidla: „Pokud se stane X, potom uděláme Y.“ Nejde o to, jestli je někdo „smutný“. Jde o to, jestli nejí 2 dny, nevstává, mluví o smrti. To je krize. To je signál. To je čas na akci.
Kritici říkají, že plány jsou příliš rigidní. A má pravdu - psychické krize nejsou strojové. Ale to neznamená, že byste měli nemít žádný plán. Znamená to, že plán musí být pružný. Můžete ho měnit. Můžete ho přepisovat. Můžete ho přidat. Ale musíte ho mít.
Kdo by měl mít krizový plán?
Není to jen pro rodiny s autistickým spektrem nebo bipolární poruchou. Je to pro každou rodinu, kde někdo:
- trpí depresí, úzkostí, schizofrenií, poruchou příjmu potravy,
- je v léčbě, ale stále má výkyvy,
- se někdy ztrácí, neví, co dělá,
- nebo kde se rodina bojí, že někdy „něco dopadne“.
Je to pro rodiny, které chtějí být připravené, nejen reagovat. Pro ty, které chtějí vědět, že když se to stane, nebudou stát v kuchyni a nevědět, co dělat. Pro ty, kteří chtějí, aby jejich dítě, manžel, rodič nebyl jen „nemocný“. Ale aby byl chráněný.
Co dělat, když je krize okamžitá?
Krizový plán není náhrada za okamžitou pomoc. Pokud někdo hrozí sebevraždou, pokusil se o ni, nebo je v nebezpečí - zavolejte 112 nebo 158 hned. Nečekejte, až se plán spustí. Plán vám pomáhá předcházet krizi. Ale když už je tu, a je vážná - volte hned.
Linka bezpečí 116 111 je zdarma, 24/7, a jejich poradci jsou připravení i na nejtěžší situace. V roce 2022 zaznamenali 142 567 hovorů - o 28 % více než v roce 2020. Lidé hledají pomoc. A oni jsou tam.
Co dál?
Nečekejte na krizi. Začněte dnes. Seberete papír, tužku, a sejdete se s rodinou. Ne na hodinu. Ne na dva dny. Jen na 30 minut. Položte otázku: „Co byste udělali, kdyby se dnes stalo to, že maminka nevstane z postele?“
Možná budete mít odpověď. Možná ne. Ale když to budete mít napsané, budete vědět, že to neznamená, že jste ztratili kontrolu. Znamená to, že jste ji vzali zpět.
Plán není znak slabosti. Je znakem, že se o sebe a o svou rodinu staráte. A to je nejsilnější věc, kterou můžete dělat.
Je krizový plán pro rodiny jen pro ty, kdo mají diagnostikovanou poruchu?
Není. Krizový plán je užitečný i pro rodiny, kde někdo trpí chronickou úzkostí, depresí, nebo má výkyvy nálady, aniž by měl oficiální diagnózu. Pokud se rodina obává, že někdy dojde k náhlé změně chování, která by mohla vést k nebezpečí, plán pomáhá předcházet chaotickým reakcím. Stačí, když je někdo v rodině náchylný k náhlému zhoršení - a vy to cítíte. Pak je čas plán připravit.
Může mít krizový plán i rodina bez duševně nemocného člena?
Ano. I když není nikdo diagnostikován, může dojít k krizi - například po smrti, rozvodu, ztrátě práce, nebo náhlém zhoršení zdraví. Krizový plán není jen pro duševní nemoci. Je to nástroj pro jakoukoli rodinnou krizi, kdy je potřeba rychlá, společná reakce. Může pomoci i při náhlém fyzickém zdravotním problému, pokud je rodina připravená, kdo co dělá.
Co když někdo v rodině nechce plán dělat?
Nezáleží na tom, zda všichni souhlasí. Stačí, když se podílí ti, kdo jsou ochotní. Můžete začít jen s dvěma členy - rodiči nebo staršími dětmi. Plán se pak může postupně rozšiřovat. Někdy se lidé připojí až poté, co uvidí, že plán pomohl. Nechte ho na stole, na telefonu, ve společné aplikaci. Když se něco stane, uvidí, že to funguje. A pak se připojí.
Je možné mít krizový plán v digitální podobě?
Ano. Ministerstvo zdravotnictví od roku 2023 testuje digitální verzi eKrizový plán, která umožňuje ukládat plán na mobil a nastavovat upozornění. Můžete ho vytvořit i v Google Docs nebo Wordu, uložit do cloudu a sdílet s rodinou. Důležité je, aby byl přístupný - nejen na papíře, ale i na telefonu, když je potřeba. Některé rodiny používají i aplikace jako Notion nebo Evernote. Klíč je přístupnost, ne forma.
Kde získat pomoc při vytváření krizového plánu?
Ve většině regionů ČR mohou rodiny získat bezplatnou podporu od sociálních pracovníků, poradenských center nebo psychiatrických oddělení. Kontaktujte místní centrum duševního zdraví, nebo zavolejte Linku bezpečí 116 111. Ti vás přesměrují na odborníka, který vám pomůže plán vytvořit. V některých městech jsou i pracovní skupiny, kde se rodiny schází a společně vytvářejí plány. Stačí se zeptat.
Nezapomeňte: krizový plán není náhrada za léčbu. Je to nástroj, který vám dává klid. Když víte, co dělat, nemusíte být v panice. A to je největší dar, který můžete své rodině dát.
