Psychiatrická pohotovost je celostátní síť zařízení poskytujících nonstop odbornou péči lidem v akutní duševní krizi. Pokud se vás právě plete tenhle text, pravděpodobně se ptáte, kdy je vhodné zavolat a kde se dostat k potřebné pomoci. V následujícím článku si projdete pět hlavních úkolů: rozpoznáte příznaky, které vyžadují okamžitý zásah, zjistíte, jak a kde získat péči, pochopíte, co můžete očekávat během první návštěvy, naučíte se využít alternativní cesty a dostanete tipy, jak se vyhnout typickým úskalím českého systému.

1. Kdy je nutné použít psychiatrickou pohotovost?

Ne každá úzkost nebo deprese vyžaduje 24‑hodinovou péči, ale existují jasné červené vlajky. Podle Dr. Cyrila Höschla (ředitel Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN) byste měli ihned kontaktovat záchrannou službu, pokud se objeví:

• Silné sebevražedné myšlenky nebo plánování sebevraždy,
• Halucinace, které narušují realitu,
• Nemoci, kdy se člověk nedokáže postarat o základní hygienu nebo výživu,
• Vydání se do veřejného prostoru s úmyslem ublížit sobě nebo ostatním.

Prof. Jiří Raboch z Národního ústavu duševního zdraví dodává, že zpoždění při vyhledání pomoci často vede k vážným komplikacím a prodlužuje dobu hospitalizace.

Další signály, které nevyžadují okamžitý volání záchranné služby, ale přesto žádají o rychlou odbornou reakci, jsou:

• Úzkost trvající déle než dva týdny,
• Poruchy spánku přes dva týdny,
• Nezvládnutelná panická ataka,
• Výpadky v pracovním či studijním výkonu přes týden.

Tyto příznaky lze řešit prostřednictvím standardních psychiatrických ambulancí nebo krizových center, které mají krátkodobou hospitalizaci.

2. Jak se dostat k akutní psychiatrické péči?

V českém systému můžete využít tři hlavní cesty, přičemž žádná nevyžaduje povinné předchozí doporučení praktického lékaře - to je velká výhoda oproti např. Německu.

V méně kritických případech stačí zavolat na linku 155 (zdravotnická záchranná služba) nebo na krizovou linku 158 (Policie) a sdělit stav. Operátor má povinnost přivolat záchrannou službu, pokud se jedná o život ohrožující situaci.

Pokud jste mimo urgentní stav, ale potřebujete rychle poradit, můžete kontaktovat Krizové centrum například v Praze (Krizové centrum Národního ústavu duševního zdraví) disponuje telefonickou linkou i on‑line chatem. Využití těchto služeb je zdarma a je hrazeno z veřejného pojištění.

3. Kde najít nejbližší psychiatrickou pohotovost?

Každý kraj má minimálně dvě místa nonstop péče, definovaná vyhláškou č. 324/2014 Sb. Pro přehled stačí zadat „psychiatrická pohotovost“ do Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb. Níže uvádím příklad hlavních zařízení v největších regionech (bez telefonních čísel):

• Praha: Psychiatrická nemocnice Bohnice, Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Národní ústav duševního zdraví v Klecanech.
• Středočeský kraj: Nemocnice Kladno, Krajská nemocnice Praha‑východ.
• Moravskoslezský kraj: Psychiatrické oddělení v Ostravě, Krizové centrum Krajské zdravotní v Ústí nad Labem.
• Jižní Čechy: Psychiatrické oddělení v Plzni, Krajské krizové centrum v České Lípě.

V menších obcích často funguje mobilní tým nebo se můžete obrátit na nejbližší větší nemocnici. Pokud nevíte, kde konkrétně, stačí zavolat na 155 a požádat o spojení s nejbližší pohotovostí.

4. Co očekávat při první návštěvě?

Po přijetí vás obvykle přivítá tým sestávající z psychiatra, psychologa a sestry. První krok je rychlé zhodnocení rizika - lékař položí otázky o myšlenkách na sebevraždu, halucinacích a schopnosti se o sebe postarat.

V případě vysokého rizika může být pacient okamžitě hospitalizován na oddělení akutní péče. Pro méně závažné případy se často nabízí krátkodobá denní pobytová péče nebo přesun do krizového centra, kde je k dispozici psychoterapeutické skupinové sezení a medikace.

Po propuštění je důležité mít připravený plán dalšího sledování: telefonní kontrola během 24 hodin, následná ambulantní návštěva během týdne a jasný seznam krizových kontaktů. Veškeré informace o lécích a jejich dávkování vám budou předány písemně, aby nedošlo k nedorozumění.

5. Jak se vyhnout typickým úskalím?

Český systém bojuje s nedostatkem psychiatrů - průměrně je jen jeden psychiatr na 35 000 obyvatel, což vede k dlouhým čekacím dobám na ambulantní péči (4‑6 týdnů). Zde je několik osvědčených tipů:

1. Požádejte o prioritní termín. Při popisu akutní situace můžete zdůraznit zamítnutí se o sebe a hrozbu sebevraždy - zákon č. 372/2011 Sb. ukládá lékaři povinnost přijmout pacienta i bez objednání.
2. Využijte telemedicínu. V roce 2022 bylo poskytnuto přes 42 000 telekonzultací. Pokud není nutná fyzická kontrola, můžete se spojit přes video a ušetřit čekací dobu.
3. Zapojte rodinu či přátele. Přítomnost blízkých zvyšuje šanci na rychlé nasměrování k vhodné službě a pomáhá odstraňovat stigma.
4. Uchovávejte si dokumentaci. Zapisujte si název lékaře, datum a stručný výpis diagnózy - usnadní to následné kroky a případná stížnost.
5. Odhadněte kapacitu regionu. V oblastech s jedním psychiatrem na 28 000 obyvatel (Moravskoslezský kraj) je vhodnější využít krizová centra, která mají kratší čekací dobu.

Tyto tipy vám pomohou nejen získat rychlou pomoc, ale také minimalizovat frustraci z byrokratických překážek.

6. Budoucnost psychiatrické pohotovosti v ČR

Podle Národního strategického plánu duševního zdraví 2023‑2030 se do roku 2030 plánuje zvýšit počet psychiatrů o 25 % a zkrátit čekací dobu na ambulantní péči pod 2 týždny. Součástí plánu je výstavba 12 nových krizových center, což by mělo rozložit zátěž v regionech s nedostatkem služeb.

Telemedicína bude hrát stále větší roli - projekce ukazují 315 % růst oproti roku 2020. Pro pacienty to znamená možnost okamžitého video rozhovoru s psychiatrem a rychlejší úpravu medikace.

Klíčový záměr je také boj proti stigmatizaci. Průzkum ÚZIS z prosince 2022 uvádí, že 63 % lidí s duševní poruchou se obává vyhledat pomoc. Vzdělávací kampaně a otevřená diskuse v médiích by měly tuto bariéru postupně snižovat.