Refeeding syndrom - jak předejít nebezpečí při obnovování výživy

Refeeding syndrom - jak předejít nebezpečí při obnovování výživy

Když se pacient s těžkým podvýživovým stavem vrací k normální stravě, refeeding syndrom je život ohrožující metabolická porucha, která vzniká při příliš rychlé realimentaci a vede k vážným elektrolytovým nerovnováhám. Příznaky se objevují už během prvních 72 hodin, takže časová rychlost a kontrola jsou klíčové.

Co přesně je refeeding syndrom?

Refeeding syndrom (RFS) je soubor metabolických abnormalit - hlavně hypofosfatémie, hypokalémie a hypomagnézie - vyvolaných masivním přesunem glukózy do buněk po podání sacharidů. Tento přesun podněcuje prudkou sekreci inzulínu, který „vysává“ fosfor, draslík a hořčík z krve do buněk. Nedostatek fosforu narušuje tvorbu ATP, což ohrožuje srdce, dýchací svaly a mozek.

Kdo je v riziku?

Podle NICE patří do vysokorizikové skupiny osoby s BMI pod 16, pacienti po více než deseti dnech výhradně tekutinové výživy, či ti, kteří ztratili více než 15 % tělesné hmotnosti během 3‑6 měsíců. Nejčastěji se RFS objevuje u lidí s anorexií nervózní, po bariatrické operaci, u chronických alkoholiků a u onkologických pacientů podstupujících dlouhodobé hladovění.

Jak se diagnostikuje?

  • Serum fosforu < 0,65 mmol/l během 1‑3 dnů od zahájení výživy.
  • Současný pád draslíku pod 3,5 mmol/l nebo hořčíku pod 0,65 mmol/l.
  • Kliniční projevy: svalová slabost, arytmie, dýchací insuficience, rabdomyolýza.

Pravidelné odběry každých 8‑12 hodin v prvních 72 hodinách jsou doporučeny, aby se změny zachytily včas.

Prevence krok za krokem

  1. Krok 1 - identifikace rizika: Změřte BMI, zaznamenejte ztrátu hmotnosti, posuďte délku předchozího hladovění a přítomnost poruchy příjmu potravy.
  2. Krok 2 - předběžná suplementace: 200‑300 mg thiaminu intravenózně před první dávkou kalorií, doplňte fosfor (0,5‑1 mmol/kg), draslík (0,3‑0,5 mmol/kg) a hořčík (0,2‑0,3 mmol/kg).
  3. Krok 3 - začátek kalorií: Pro BMI ≥ 16 začněte 10‑20 kcal/kg/den; pro BMI < 14 nebo ztrátu > 10 % hmotnosti snižte na 5 kcal/kg/den.
  4. Krok 4 - postupné navyšování: Přidávejte 200‑300 kcal každých 24‑48 hodin, pokud jsou elektrolyty stabilní.
  5. Krok 5 - monitorování: Kontrola fosforu, draslíku, hořčíku a glukózy každých 8‑12 hodin během prvních 3 dnů, poté 24 hodinově.
  6. Krok 6 - reakcí na odchylky: Při poklesu fosforu o > 0,16 mmol/l během 3 dnů okamžitě doplňte fosfor a upravte kalorický příjem.
Storyboard ukazující podání thiaminu, doplnění minerálů, zahájení kalorií a časté kontroly.

Rizikové rozdělení podle BMI

Incidence refeeding syndromu podle indexu tělesné hmotnosti (BMI)
BMI Riziko (případy %) Doporučený počáteční příjem kcal/kg/den
< 14 20‑30 % 5 kcal/kg/den
14‑16 5‑10 % 10‑15 kcal/kg/den
> 16 < 1 % 15‑20 kcal/kg/den

Časté chyby v klinické praxi

1. Předčasné zvýšení kalorického příjmu - např. 2500 kcal/den u pacienta s BMI 14, což vede k rychlému poklesu elektrolytů.
2. Nepravidelné odběry - čekání 24 hodin na první sérií laboratorních výsledků zvyšuje šanci, že kritický pokles už prošel nezaznamenaný.
3. Chybějící thiaminová suplementace - nedostatek thiaminu vyvolává Wernicke‑Korsakoffův syndrom během refeedingu.

Případové studie z ČR

Ve 2022 v pražské IKEM byla zaznamenána 24‑letá pacientka s anorexií (BMI 14,2) a standardním režimem 2000 kcal/den. Po třetím dni se u ní objevil fosfor 0,45 mmol/l a rychle se rozvinula respirační insuficience, což vyžadovalo mechanickou ventilaci. Naopak v brněnské nemocnici byl úspěšně proveden refeeding u muže po 3 měsíčních hladověníkvůli alkoholismu: zahájení 500 kcal/den, denní suplementace fosforu, draslíku, hořčíku a thiaminu zabránilo jakémukoliv výskytu RFS.

Pozitivní obraz pacienta s rodinou, jídlem a moderním monitorem sledujícím elektrolyty.

Nové trendy a budoucnost

ESPEN v roce 2023 aktualizovala doporučení a klade větší důraz na předběžnou suplementaci thiaminem a využití metabolomických profilů k personalizaci refeedingu. V pilotním projektu 12 českých klinik byl nasazen automatizovaný monitorovací systém, který během prvních 48 hodin zachytil 42 % více abnormalit než ruční sledování. Dalším krokem jsou prediktivní algoritmy založené na genetických markérech, které by mohly snížit výskyt RFS o dalších 30 %.

Jak se můžete připravit jako pacient nebo rodina?

  • Informujte lékaře o všech předchozích dietách, hladovění nebo operacích.
  • Požádejte o podrobný plán refeedingu a sledování elektrolytů.
  • Ujistěte se, že je součástí plánu thiamin a další vitamíny B‑komplexu.
  • V případě jakýchkoliv nových symptomů (závratě, slabost, arytmie) informujte okamžitě ošetřující tým.

Souhrn hlavních bodů

  • RFS je život ohrožující, ale předvídatelný stav.
  • Klíčová rizika: nízký BMI, dlouhé hladovění, anorexie.
  • Prevence: pomalý nástup kalorií, předběžná suplementace thiaminu, časté odběry elektrolytů.
  • Chyby, kterých se vyvarovat, jsou především příliš rychlé zvýšení kalorií a nedostatečný monitoring.
  • Moderní technologie a personalizované přístupy výrazně zvyšují šanci na úspěšný výsledek.

Často kladené otázky

Jak rychle by měl být zvýšen kalorický příjem?

Zpočátku se doporučuje 5‑10 kcal/kg/den a poté postupně přidávat 200‑300 kcal každých 24‑48 hodin, pokud jsou elektrolyty v normě.

Kdy je nutná suplementace thiaminu?

Thiamin (200‑300 mg) se podává intravenózně před první dávkou kalorií a poté denně během prvních třech dnů refeedingu.

Jaké jsou typické příznaky hypofosfatémie?

Svalová slabost, arytmie, dýchací potíže a v těžkých případech rabdomyolýza. Laboratorně se projevuje hladina fosforu < 0,65 mmol/l.

Je refeeding syndrom běžný u pacientů po bariatrické operaci?

Ano, zhruba 15 % případů RFS se vyskytuje u pacientů po bariatrické chirurgii, zejména pokud byla před operací dlouhodobá podvýživa.

Jaký vliv má automatizovaný monitorovací systém?

Pilotní projekt v českých klinikách ukázal 42 % snížení výskytu RFS díky kontinuálnímu měření elektrolytů každých 4 hodin a okamžitému alarmování personálu.