První psychická pomoc: Kdy a jak reagovat, když někdo křičí o pomoc

První psychická pomoc je první psychická pomoc, okamžitá reakce na psychickou krizi, která může zamezit zhoršení stavu a navést k odborné pomoci. Also known as psychická první pomoc, it doesn't require a degree — just presence, patience, and the willingness to not look away. Nejde o to, abyste vyřešili něčí život. Jde o to, abyste nezůstali jen tak stát, když někdo před vámi ztrácí kontrolu. V Česku se každý rok stává tisíce situací, kdy někdo řekne: „Už to nevydržím.“ A většinou to řekne někomu, kdo neví, co s tím.

Když se setkáte s někým, kdo má sebevražedné myšlenky, trvalý pocit bezmoci, který vede k přemýšlení o ukončení života, vaše úloha není přesvědčovat ho, že život je krásný. Vaše úloha je říct: „Jsem tady. Řekni mi, co se děje.“ Výzkumy ukazují, že jen otázka „Máš nějaké myšlenky na to, že bys se zabil?“ snižuje riziko o třetinu. Nebojte se jí položit. Většina lidí, kteří se chystají na sebevraždu, vlastně chtějí, aby je někdo uviděl. A nejenom to, že je vidí — ale že neutečou.

První psychická pomoc se často týká i emoční dysregulace, neshody mezi silou emoce a schopností ji řídit, často viditelná v náhlých výbuchůch, sebeútoku nebo úplném odpojení. Někdo se rozpláče za pět minut, jiný se zavře do pokoje a neodpovídá týden. Oba jsou v krizi. Neříkejte jim „zklidni se“. Řekněte: „Vypadá to, že to máš těžké. Chceš, abych zůstal?“ Takhle jednoduše. Nejsou potřeba složité techniky. Potřebujete jen to, abyste nebyli strašidlo. Když někdo vydává zvuky, které nechápáte, nevěřte, že je to „přehnané“. Věřte, že je to pro něj opravdu těžké. A že vaše přítomnost může znamenat rozdíl mezi tím, aby se zabil — nebo zůstal.

Když se díváte na seznam článků níže, uvidíte, že všechny se točí kolem jednoho: jak přežít moment, kdy duševní zdraví přestává být jen teorií. Někdo tu má krizový plán, který mu pomohl. Někdo se naučil rozpoznat spouštěče, které ho táhnou dolů. Někdo se naučil, že psychoterapie není pro „slabé“ — ale pro ty, kteří se nebojí říct: „Potřebuji pomoci.“ A vy? Když někdo vás potřebuje, nebudete mít čas číst knihu. Budete mít čas jenom to, že jste tady. A to stačí.