První pomoc v psychické krizi: Co dělat, když někdo potřebuje okamžitou podporu

První pomoc v psychické krizi první pomoc, okamžitá a jednoduchá podpora, kterou může poskytnout kdokoli kolem, když někdo přichází o kontrolu nad svými emocemi. Also known as psychická první pomoc, it je nejrychlejší cesta k zamezení zhoršení stavu, než se objeví odborník. Není to terapie, ani léčba. Je to to, co uděláte, když někdo pláče v kuchyni, když vám napsal poslední zprávu, nebo když se někdo zavřel do pokoje a nechce mluvit. A ano — tohle může být váš přítel, dítě, rodič nebo dokonce cizinec na ulici.

psychická krize, stav, kdy člověk přestane mít možnost zvládat každodenní život kvůli přetížení emocemi, úzkostí nebo smyslem ztráty. Není to jen špatný den. Je to když někdo přestává spát, přestává jíst, přestává věřit, že se něco zlepší. A v těch chvílích potřebuje někoho, kdo ho neosuzuje, kdo ho nevyhání, kdo ho prostě slyší. krizová linka, bezplatná a anonymní linka, která funguje 24 hodin denně pro ty, kdo už nemají nikoho, koho by mohli zavolat. Ta je často poslední záchranná sítí — ale ta první pomoc je ta, kterou dostane člověk hned teď, od vás.

Nejčastější chyba? Říct: „Všechno bude v pořádku.“ Nebo: „Měj se silný.“ Nebo: „Proč to tak bereš?“ To nezabere. První pomoc je o přítomnosti. O tom, že sedíte vedle, neříkáte nic, jen držíte ruku. O tom, že řeknete: „Nemusíš to dělat sám.“ O tom, že se zeptáte: „Co by ti teď nejvíc pomohlo?“ A když odpoví: „Nevím.“ — tak řeknete: „Tak se zkusme najít něco, co by alespoň trochu ulehčilo.“

pomoc v krizi, nejen o zavolání linky, ale o tom, jak přesvědčit někoho, aby ji zavolal — když se bojí, že ho budou považovat za šíleného. V Česku se mnozí bojí říct, že potřebují pomoc. Ne proto, že nejsou vážně, ale protože se bojí, že jim někdo řekne: „To je jen fáze.“ Nebo: „Všechno to máš v hlavě.“ První pomoc je i o tom, aby jste jim řekli: „To, co zažíváš, je skutečné. A já jsem tady.“

Co najdete v těchto článcích? Jak poznat, že někdo je v krizi — i když to neříká. Jak se chovat, když vás někdo poprosí o pomoc. Které linky v Česku fungují opravdu. A proč někdy stačí jen pět minut vaší pozornosti, aby se někdo rozhodl neukončit život. Nejde o to, že byste měli být terapeuty. Jde o to, že byste měli být lidé — a vědět, co dělat, když se kolem vás něco rozbije.